Famfrpálová romance (1. kapitola)

21. srpna 2011 v 9:27 | Mary-Ane |  povídky

Krásný den, ráda bych zveřejnila první kapitolu své povídky, která se jmenuje Famfrpálová romance. Jak už název napovídá, děj se odehrává ve světě Harryho Pottera, konkrétně v době, kdy studují Harryho děti.


Byl poslední školní den v tomto roce a my s Kate seděly u rybníka a užívaly si odpoledních paprsků. Sice jsme měli být na hodině Jasnovidectví, jenže tam je dusno a horko k padnutí v prosinci, natož na konci června. Už v neděli jsme měli jet domů a já se letos vracela do našeho domu v Londýně se smíšenými pocity. Na jednu stranu jsem se těšila na léto strávené s Kate, ale zároveň mě děsila představa, že se budeme muset o dům dělit s mým bratrem a jeho nejlepším kamarádem, kteří nám už od prvního ročníku dělají ze života peklo. Všichni čtyři se známe už od narození, protože Kate je moje a Jamesova sestřenice a mámy jsou zároveň nejlepšími kamarádkami a Jackův táta Dean se už od konce války kamarádí s mým tátou.
Zrovna jsme debatovaly nad tím, jak oslavíme konec školního roku, když se k nám začaly přibližovat čtyři postavy, z nichž jedna byla bez nejmenších pochyb ředitelka Minerva McGonnagalová. Rychle jsme se s Kate zvedly a dělaly, jakože máme volné odpoledne.
"Jé, dobrý den paní ředitelko, není dneska krásně?" usmála se Kate a já měla sto chutí ji třísknout něčím tvrdým po hlavě, ta je opravdu nenápadná.
"Jistě slečno Weasleyová, nebojte se, jsem informována, kde máte být, ale pro jednou vám to jako vynikající studentce odpustím a co se týče slečny Potterové, myslím, že si po tom posledním zápase odpočinek zasloužíte. A teď k tomu, co jsem s vámi chtěla probrat. Dovolte mi, abych vám představila Tinu Longbotomovou a Blaka a Blanche Greenovi," ukázala rukou na tři studenty stojící za ní a pokračovala: "Slečna Longbotomová k nám přestoupila z Krasnohůlek a dvojčata Greenovi z Kruvalu a všichni byli zařazeni do Nebelvíru. Za normálních okolností bych je po hradě provedla sama, ale očekávám ještě příjezd jednoho studenta a pak mám jednání s kapitány famfrpálových družstev, takže prosím ukažte svým spolužákům co a jak. Nashledanou!" řekla nakonec, otočila se na podpatku a odešla směrem k hradu. Konečně jsme měla čas prohlédnout si nově příchozí a na první pohled jsem se trochu zděsila, protože Tina na sobě měla Krásnohůlskou uniformu, stávající se z krátkých hedvábných šatiček a bot na jehlovém podpatku, přes tenhle odvážný úbor měla přehozený bradavický hábit a kolem krku jí visela kravata. Dlouhé blond vlasy jí volně splývaly až do půlky zad a její výraz v obličeji byl naprosto nezaujatý. V duchu jsem se ušklíbla při představě, co asi bude dělat Jack Thomas, až ji takhle uvidí. Blanche a Blake byli jiní. Vyzařovalo z nich něco tajemného a já měla nejdřív strach, aby mně neprokleli až do sedmého kolene. Blanche měla na sobě černé mini kraťásky, vysoké nadkolenky a černé tílko. Už na sobě měla i hábit a pečlivě zavázanou kravatu. Její černé vlasy se vlnily na ramena a byly zkrocené čelenkou ve stejné barvě, jakou měly vlasy. Blake koukal nepřítomně někam za nás. Byl hodně vysoký, takže se i Tina na těch obrovských podpatkách zdála malinká. Měl na sobě volné černé kalhoty a bílou košili, které, jistě omylem, zapomněl zapnout několik horních knoflíčků, takže se odhalil jeho svalnatý hrudník. Měl stejně černé vlasy jako jeho sestra akorát mnohem kratší a mnohem více mu padaly do obličeje.
Sedli jsme si zpět na původní místo a začaly spolu s Kate s výslechem. Z Tiny nakonec vypadlo, že už se nemůže dočkat, až si to nesmyslné oblečení sundá, vezme si tepláky a kecky. Blanche byla obrovská Fanynka Mika Wooda, nejlepšího amerického brankáře poslední doby, takže jsme měly společné téma a byla nepředvídatelnou hráčkou šachů, takže ji Kate hned vyzvala na souboj. Blake se mnou měl taky společný famfrpál, protože ho hrával za kolejní mužstvo na postu brankáře, který nám bude příští rok. Ihned jsem mu nabídla, že může jít příští rok na konkurz, nebo se může rovnou zeptat Jacka Thomase, který bude kapitánem pro příští sezonu, jestli by ho nevyzkoušel už zítra. Tina při vyslovení jména Jacka zpozorněla a zeptala se, jestli to náhodou není ten nepoučitelný děvkař. Odvětily jsme s Kate, že ano a nezapomněly jsme přidat, že je to i hrozný všivák a záškodník. Tina se tajemně usmála a zeptala se, jestli máme foťák, že tohle by chtělo zaznamenat. Kate, která ho nosí pořád s sebou přikývla a Tina se dala do smíchu. Už se začalo ochlazovat, takže jsme se vydali do Velké síně na večeři.
Sedli jsme si na naše obvyklá místa a začali si nandávat jídlo. Kate měla vedle sebe položený foťák a čekala, co se bude dít. Naštěstí jsme nemuseli čekat dlouho a do jídelny se jako velká voda nahrnulo oje dvojče a jeho kámoš. Jak jsem předpokládala, Jack nás zahlédl a když mu pohled spočinul na Tině, sedl si k nám. Chvíli jsme se vzájemně představovali a pak jsme se dali do jídla. Jack ani James celou domu ani neotravovali až když už jsem čekala, že se nic nestane řekla najednou Tina:
"Páni, nejdřív jsem si to neuvědomila, ale nejsi ty TEN Jack Thomas?" a zamrkala na něj svýma velkýma modrýma očima. Jack se narovnal a vypjal hruď, v tu chvíli Tina mrkla na Kate aby se připravila na akci. Tina si začala namotávat vlasy na prsty a špulit pusu, než jí Cassanova odpověděl:
"Jasně, že jsem to já, zlatíčko. To už mě moje pověst předchází?" řekl, pohodil vlasy a nahodil svůj balící úsměv. Tina se nenechala ukolébat, pozvedla svou sklenici s dýňovým džusem, chrstla ji Jackovi na obličej a pak mu vlepila facku. Pak se v klidu posadila a řekla:
"Jo, předchází. Tohle ti posílá Miriam, Luisa a Susan. Asi si na ně nevzpomínáš, ale byly tu na začátku roku na výměnu a tys je během týdne stihl všechny…" konec věty raději domyslela. Kate naštěstí celý tenhle výjev zaznamenala na kouzelnický foťák, takže už se nemůžu dočkat, až uvidím Jacka mokrého od dýňového džusu. Ten se očividně naštval a zapsal si nás všechny na černou listinu, protože hned když jsme se dosmáli vstal a šel směrem k havraspárskému stolu. Nejdříve jsme nevěděli, co tam jde dělat, ale když se zastavil u hnědovlasého kluka a poklepal mu na rameno, došlo nám to. On se šel pozdravit s Mikem Woodem. K nám do školy chodí Mike. Všichni kromě mého bratra jsme seděli s otevřenými ústy, když se vydali směrem k nám.
"Lidi, hlavně teda týme, tohle je Mike Wood, můj bratranec," a oba se usmáli stejným pokřiveným způsobem, kterým Jack získal tolik dívčích srdcí.
"Něco mi říká, že tu letos bude dvakrát víc nešťastnejch holek," poznamenala potichu Kate a uchechtla se.
"To asi bude, hlavně abych mezi nimi nebyla i já," pomyslela jsem si, když se můj pohled střetl s tmavomodrýma očima amerického brankáře.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama